Mimořádná výkonnost na letošní Tour

Včerejší etapa se závěrečným výjezdem na Planinu krásných panen, byla vynikající prověrkou připravenosti jezdců na celkové pořadí a nejen jich. Až na pár vyjímek, obstáli všichni. Mimořádně skvělou vrchařskou výkonnost ukázalo dokonce více jezdců, než se dalo původně čekat.

Není totiž důležité jaké Watty v kopci umíte a kde leží vaše funkční prahy, ale to co vás udrží ve vedoucí skupině je teprve až poměr wattového výkonu a celkové hmotnosti (tedy W/kg) soustavy jezdce a kola. Minimální hmotnost závodního stroje je dána regulemi UCI (6,8kg), je tedy možné uvažovat pouze váhu samotného jezdce.

Skvělé meřítko výkonnosti jezdce je právě jeho schopnost stoupat příslušnou vertikální rychlostí – tedy ukazatel VAM. Ten bere vlastně v potaz zejména změnu potenciální energie, která se dá velmi elegantně vyjádřit zdolanými výškovými metry. Pokud tyto nastoupané metry vztáhneme k jedné hodině, tedy vypočteme kolik by tímto tempem jezdec nastoupal právě během jedné hodiny, pak dostaneme ukazatel VAM v metrech za hodinu. A v dnešní době ani není třeba počítat, ukazatel VAM je přímo na displeji moderních cyklopočítačů.

A jak to vypadá v reálu? Hobby jezdec, který chce důstojně uspět v amatérských závodech typu cyklomaraton musí zvládat hodnotu VAM vyšší než 1000m/h. 1200m/h už je poměrně kvalitní číslo, umožňující bez problémů (spolu s dalšími předpoklady) vítězit v amatérských závodech a současně také hodnota jakou se pohybuje grupetto jedoucí na Tour na časový limit. Pokud se v kopci budete umět dlouhodobě pohybovat nad 1300m/h pak můžete pomýšlet že dojedete v pelotonu Tour. VAM nad 1500 obvykle znamená že platíte za vynikajícícho vrchaře, který má nárok být na vrcholu stoupání mezi TOP 20 jezdci pelotonu. VAM 1600 zvládá půlhodinu už velmi úzká špička vrchařských specialistů, mezi kterou například patří i náš Jan Hirt. Pokud se Vaše VAM blíží 1800m/h, pak se dostáváte k tempu které zvládali ve své době pouze Armstrong, Pantani a jim podobní. I pro Chrise Frooma je tato hodnota vyjímečná.

V závěru včerejší etapy se však na tuto hodnotu dostala celá plejáda jezdců. Poslední čtvrthodinku přeposledního stoupání většina jezdců zvládla pomocí VAM 1700m/h a v náročném závěrečném stoupání se 14ti z nich dokonce podařilo hranici VAM 1800 pokořit. To už je opravdu zcela vyjímečná kvalita.

LA PLANCHE DES BELLES FILLES (6.94 km, 8.82 %, 612 m)

V této souvislosti si neodpustím ještě jednu poznámku. Za časů Alberto Contadora si jezdec nedovolil vzít na takovouto etapu jiný než nejnižší možný profil ráfku. Takže typicky Zipp 202 s galuskovým obutím a 2cm výškou ráfku. Pokud jste včera pozorně sledovali dojezd lídrů, pak prakticky všichni jeli na profilech vysokých 5cm ale i vyšších. Váha kol je i dnes důležitá, ale už není limitujícím faktorem. Vyšším profil má sice o něco vyšší váhu, ale současně výrazně lepší aerodynamiku. Lídři se vysokých ráfků bát přestali a to paradoxně ve chvíli, kdy musí se svojí celkovou váhou nekompromisně dolů.